Česká republika by měla aktivně rozvíjet spolupráci s Čínou, zejména v oblasti zelené transformace, energetiky a moderních technologií. Upozorňuje na to expert doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA podle něhož právě tyto sektory budou rozhodující pro budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky.
Spolupráce by měla být vedena především pragmaticky a ekonomicky, nikoli ideologicky. Čína nabízí významné kapacity v oblasti výroby, inovací i investic, což může českým firmám otevřít nové exportní i rozvojové příležitosti.
Více si můžete poslechnout ve videu:
Tématu spolupráce s Čínou se doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA věnuje dlouhodobě, desítky let. V letošním roce, připravil novou knihu, mimo jiné u příležitosti 70. výročí založení Zhongjie Průmyslového parku, tehdy nazvaného Farma Čínsko-Českého přátelství. Společně s dalším autorem, svým synem Mgr. Karlem Nedbálkem, vydají v letošním roce knihu pod názvem Čína a my Česká republika.
Anotace knihy:
Kniha Čína a my jako Česká republika pojednává o dlouholetých zkušenostech autorů s cestami do Čínské lidové republiky. Zejména popisuje historické souvislosti obchodní spolupráce s čínskými podniky
a prezentace českých podniků v Číně, kterých se autoři osobně účastnili. Kniha popisuje cesty do Hongkongu, Tchien-ťinu, Tchang-šanu
a Pekingu. Část knihy se věnuje dlouhodobé spolupráci autorů s farmou Česko-Čínsko-Slovenského přátelství.
Viliam Široký předal v roce 1956 čínské delegaci jako dar československé vybavení, především traktory vyráběné firmou Zetor Brno. Z vděčnosti tak vznikla Farma Čínsko-česko-slovenského přátelství, která je významným místem pro česko-čínské přátelské vztahy.
V roce 1986 navštívilo JZD AK Slušovice tuto farmu a tím obnovilo kontakty a spolupráci s Čínou. Návštěva pro čínské zemědělce asi byla velmi inspirativní, organizaci farmy začali budovat a řídit podle slušovického modelu.
V roce 2007 byla „Zhongjie Friendship Farm“ přejmenována
na „Zhongjie Industrial Park“, což odráželo transformaci z původně čistě zemědělského podniku na moderní průmyslovou zónu. Překotný rozvoj celému konglomerátu přinesl zejména nástup osmdesátých let a politika přechodu na tržní ekonomiku. Vděčnost čínské strany se projevila také tím, že ze světové výstavy Expo 2010 v Šanghaji Farma odkoupila haly expozic české a slovenské účasti a zřídila muzeum vzájemné spolupráce všech zemí Číny a (dnes bývalého) Československa.
Čínská inovace napříč dějinami není jen seznam vynálezů, je to způsob myšlení, je to schopnost vidět v každém problému výzvu, v každé překážce příležitost. Kniha se věnuje i studijnímu pobytu autora na semináři o obnovitelných zdrojích v Číně.
Čína se nevrací na vrchol. Ona z vrcholu nikdy nesešla.
Autoři v knize ukazují, jakými obrovskými kroky Čína za 70 let prošla;
od zaostalé země k druhé největší ekonomice světa, s dominancí v robotice a kvantových počítačích.
Klíčová slova: Zhongjie – Farma Čínsko-česko-slovenského přátelství
Kniha bude již brzy dostupná na stránkách Kosmas a našem eshopu.
Karel Nedbálek, docent, právník, elektroinženýr, spisovatel, podnikový manažer a vysokoškolský pedagog, který působí jako tajemník Česko-čínské asociace, připomněl ve svém vystoupení dlouhou historii hospodářské spolupráce mezi Československem a Čínou. Uvedl, že první výraznější kontakty sahají už do roku 1956, kdy se do Číny vyvážely zemědělské stroje včetně traktorů Zetor. „My jsme v podstatě začali nějakou tu spolupráci s Čínou v roce 1956,“ řekl.
Nedbálek připomněl také pozdější navázání spolupráce prostřednictvím JZD Slušovice a vznik společného podniku v roce 1994. Podle něj se tehdy do Číny přenášely české myšlenky i technologie, později se vyváželo také víno, křišťál nebo další spotřební zboží. Zároveň ale upozornil, že řada domácích firem už dnes neexistuje. „My jsme de facto 30 let ztratili,“ uvedl.
Za jednu z aktuálních možností dalšího rozvoje označil oblast zelené transformace a vodíkových technologií. Připomněl projekt z Krnova, v němž se vodík vyráběl elektrolýzou a využíval se ke snižování spotřeby motorů. „Ten vodík, to je asi jediná cesta,“ řekl. Podle něj může vodík sloužit nejen vedle baterií pro stabilizaci sítě, ale i pro ukládání přebytků energie například z fotovoltaiky.
Na závěr zmínil i připravovanou publikaci Čína a my, která má zachytit konkrétní zkušenosti se vzájemnou spoluprací, dodávkami i studijními pobyty. „Máme nachystanou knihu Čína a my,“ uvedl. Dodal, že autoři nyní hledají partnery z Číny, kteří by její vydání pomohli podpořit.