Obnova Slovácké búdy v Luhačovicích
Článek publikován 26. 11. 2024
Slovácká búda zase ožije!
Spolek Viniční dům Slovácká búda, z. s. se rozhodl vrátit život legendární Slovácké búde architekta Dušana Jurkoviče, u které se po dlouhá desetiletí musel zastavit každý, kdo navštívil Luhačovice. Po tragickém požáru v roce 2002 zbyly z objektu vedeného od roku 1992 jako kulturní památka jen základy. Nadšenci okolo obnovy Slovácké búdy se rozhodli vytvořit útulné prostředí, kde by se znovu setkávali dobří lidé z Čech, Moravy, Slovenska i mnozí přespolní.
Dlouhá léta stála na svahu Malé Kamenné nad lázněmi Luhačovice a byla plná hostů, se specifickou atmosférou, terasou a výhledem na československé Bílé Karpaty. Sama přitom byla živým svědkem přátelství mezi Čechy a Slováky. Do doby, než Slovácká búda v roce 2002 do základů shořela.
Původně Slovenská/Slovácká búda vznikla díky vinařům ze slovenské Skalice. Ti měli zájem, aby mohli prodávat svoje víno. I proto budova a hlavně její interiér hned po svém vzniku v roce 1906 připomínaly vinařský sklep. Vše doplňovala ubytovna a samozřejmě restaurace. Nápad byl dílem zakladatele skalického vinařského družstva Pavola Blahy, který do lázní jezdil jako lékař. Jeho ctižádostí bylo vytvořit kousek Slovenska na moravsko-slovenském pomezí.
Proslulost búdy se šířila stejně jako účinky luhačovických pramenů. To vše bylo umocněno kouzlem vinného moku, který dodávaly hrozny zrající na svazích moravských údolí a kopců. V malebném přírodním prostředí se odedávna dařilo také zvěři, a tak nebylo divu, že se přátelské posezení spojovalo s dobrý jídlem připravovaným z úlovků. Do rozšiřujících se lázní přijížděli jednotliví hosté i celé společnosti, aby si užili léčivé prameny, dobrý mok a jídlo. Tak si je vybral pro svou kratochvíli i následník rakousko-uherského trůnu Ferdinand d’Este.
Nebylo divu, že návštěva Luhačovic následníkem trůnu byla spojena s lovem, který byl jeho velkou vášní. Na podzim 1907 totiž Ferdinand d’Este přijel se svou společností vlakem rovnou ze zámku Konopiště do nedalekých Mutěnic. Následníka zlákala pověst rodících se lázní, a tak využil nově postavenou železniční dráhu, která ho s početnou společností zavezla do Luhačovic a do Slovenské búdy. K těm okamžikům patří samozřejmě dobré jídlo a pití. Už pan arcivévoda dobře věděl, že zrak lovcům bystří borůvky, proto si kromě vína zavdal i stopku borůvkového likéru. Slovácká búda lákala další významné osobnosti. Spisovatele, politiky, hudebníky hledající v přilehlých lesích klid a inspiraci. Do búdy tak chodil básník Pavol Orzság Hviezdoslav i hvězdář a politik Milan Rastislav Štefánik. Své místečko tam měl skladatel Leoš Janáček, malíř Joža Úprka nebo bratři Mrštíkové. Při častých návštěvách Luhačovic se v dalším období v dobré společnosti bavil i spisovatel a znalec vína František Kožík.
Vyhlášená byla i zdejší kuchyně. Nabízela hlavně slovenské lidové speciality jako skalické zázvomíky a trdelníky dovážené pravidelně každý týden přímo ze Skalice, pagáčky, prešpurské suchary i český perník. Když v roce 1913 skalické obchodní družstvo ukončilo své působení v Luhačovicích, búdu i s pozemkem koupil Antonín Drtílek a Slovenská búda se přejmenovala na Slováckou. Nový majitel rozšířil jídelnu s vinným sklepem o taneční parket a zahradní restauraci. Cestu tam postupem času našli i filmaři, kterým se staly lázně vítaným místem pro natáčení i společenskou zábavu. Od roku 1921, kdy tady vznikl první film Děvčata, vdávejte se! režiséra Jana Rusta-Rozvody, se tu natočila řada filmů a seriálů. Naposledy úspěšní televizní Četníci z Luhačovic. A tak v búdě postupně zasedli Oldřich Nový, Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, vyhlášené krasavice Adina Mandlová nebo Hana Vítova. Po čase i Luděk Munzar, filmový představitel Leoše Janáčka ze snímku Jaromila Jireše Lev s bílou hřívou. t Noví vlastníci pozemků chtějí obnovit búdu podle povodních plánů. Provozuje ji spolek s názvem Slovácká búda, symbol vzájemnosti Čechů a Slováků, z.s.. V podzemní části vznikne rotunda, kde budou uchovávány historické artefakty vážící se k tomuto pro oba naše národy magickému místu. Ožívá tak úžasné místo s krásnou historií i s velkou budoucností.
Naše snaha je zrekonstruovat Slovácků búdu tak, jak vypadala na původní fotografii a vytvořit centrum kulturních a společenských vztahů mezi přáteli a hlavně mezi národy Čechů a Slováků.
Proto prosím podepište petici na obnovu Slovácké búdy s tím, že bude postavena na stávajících základech a vnější tvar budovy bude dle historického obrázku. Interiéry budou uspořádány tak, aby vyhovovaly všem hygienickým a bezpečnostním podmínkám.
Luhačovice, prosinec 2024
Petiční výbor: doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA
Naděžda Malinová
Více informací na Facebooku.
